Po desetiletí byla jaderná energie považována za problémovou investici ze strany investorů, regulátorů, energetických společností a dalších subjektů v hodnotovém řetězci. Myslíme si, že se tento postoj do značné míry změnil.
Jaderná energie je nyní představována jako „řešení“ propojených problémů růstu poptávky po elektřině a změn klimatu, přičemž budoucí předpokládaný růst poptávky po elektřině (spolu s ideálním nahrazením stávající produkce fosilních paliv) by mohl být optimálně zajištěn nízkouhlíkovými řešeními.
Energetická bezpečnost, spočívající v nahrazení potřeby dovozu fosilních paliv, je také faktorem (i když existují významná geopolitická rizika v dodavatelském řetězci uranu).
Ve spojitosti s COP28 jsme zaznamenali důležitost oznámení o „globálním aspirativním cíli ztrojnásobení kapacity jaderné energie do roku 2050“ (i když zatím spíše symbolického).
Jaderná energie je osvědčený nízkouhlíkový zdroj energie a dokáže dodávat velké množství základního výkonu: 1 GW jaderné energie poskytuje výrazně více elektřiny než 1 GW instalované kapacity z jakéhokoli jiného zdroje, zatímco obnovitelné zdroje jsou přerušované, vyžadují investice do sítě/úpravy, mají nižší koeficient využití a obvykle vyžadují více půdy.
Vidíme dva teoretické katalyzátory, které by mohly významně urychlit rozvoj jaderné kapacity – rozsáhlou, koordinovanou státní podporu na způsob toho, co v současnosti pozorujeme v Číně; a možná v kombinaci s tím i rozvoj AI/datových center.
Předpovídá se možnost přidání nové jaderné kapacity v rozmezí přibližně 58–86 GW do roku 2030, přičemž více než polovina těchto přírůstků bude pocházet z Číny. Pro srovnání: celá provozní jaderná flotila Francie má v současnosti přibližně 61 GW.
Potenciál uranu v éře rozmachu datacenter a AI: Budoucnost jaderné energie
V rámci našeho portfolia FUTURO se zaměřujeme na strategické investice do Centrus Energy a URNM (Sprott Uranium Miners ETF), protože věříme v obrovský potenciál uranu jako klíčového prvku budoucí energetiky. Příčiny tohoto našeho optimismu jsou zakořeněny v rostoucí poptávce po elektřině, která je poháněna prudkým růstem datových center a umělé inteligence (AI). Tato dvě odvětví jsou úzce propojená – AI algoritmy vyžadují masivní výpočetní kapacitu, kterou poskytují právě datová centra. A tato centra mají enormní energetické nároky, které nelze dlouhodobě pokrýt pouze obnovitelnými zdroji.
Právě zde přichází na řadu jaderná energie. Zatímco názory na jadernou energii se mohou lišit, pro nás je jednoznačné, že jde o spolehlivý a účinný zdroj nízkoemisní energie. Jaderná energie poskytuje stabilitu a schopnost pokrýt velkou část energetických potřeb, což je nezbytné nejen pro datová centra, ale i pro pokročilé technologie, které budou formovat budoucnost, včetně robotiky a AI.
Kromě technologického vývoje je také klíčové sledovat geopolitické a ekonomické signály. Spojené státy se stále více zaměřují na podporu domácí těžby uranu a jaderného průmyslu. Tento trend podporují nejen legislativní kroky, ale i zvýšené investice do infrastruktury. Centrus Energy je jedním z těch, kteří z této politiky výrazně těží, a vlády dalších zemí jako Francie či Čína také přistupují k rozšíření jaderné energetiky.
Zatímco svět se soustředí na obnovitelné zdroje, pro nás je jasné, že jaderná energie zůstává klíčovým prvkem pro stabilní a spolehlivé dodávky energie do budoucna. A s ohledem na prudký růst AI a datových center je nevyhnutelné, že poptávka po této stabilní formě energie bude dále stoupat.